Slovenská iniciativa ...
K napsání tohoto článku mě inspirovaly na www.ceskeokruhy.cz (zdroj autosportfoto.sk poznámka redakcie) zveřejněné články o slovenské iniciativě změnit podobu okruhového závodění v Čechách a na Slovensku. Přesněji řečeno, Slováci se domnívají (alespoň někteří), že stávající stav je cestou do pekla a že pokud nepřijdou změny, šampionát ztratí i to málo, co z něho do dnešní doby zůstalo. A tak ať chceme nebo nechceme, vyvstává zásadní otázka - změnit či nezměnit? Než se pustíte do čtení mého příspěvku, chci Vás upozornit, že se jedná o můj vlastní náhled na věc, který si nikomu nedovoluji vnucovat.
Nemůžu začít než tím, že iniciativa přišla právě ze slovenské strany. K povaze Slováků patří to, že se o věcech nebojí mluvit a nazývat je správnými jmény. V tomto měli a mají Slováci vždy navrch. Sám vím, že podobné úvahy o potřebné změně probíhaly i na české scéně, ale nikdy nebyly dostatečně otevřeně prezentovány. Prostě ten stav vyhovoval. Ale už nevyhovuje.
O úrovni mezinárodního českého šampionátu na okruzích se v kuloárech mluví už dlouho. Už od svého vzniku zažíval postupný rozkvět, v průběhu jednotlivých ročníků se v něm objevovaly nové vozy, jezdci a týmy. Docházelo také k postupnému zvyšování kvality, když každý nový ročník přinášel lepší a lepší vozy. Tyto doby jsou ale pryč. A zlomovým rokem je ten letošní, ne-li loňský. Všudypřítomná finanční krize zasáhla i do motorismu, což se podepsalo i na české okruhové scéně. Prostě motorsport se bez peněz dělat nedá. V dnešní době rozhodně není jednoduché držet při životě závodní stáj. Testování, vývoj vozu, nehody, reklamní akce či jiné aktivity, to všechno stojí obrovské finanční částky. A zákonitě musí přijít chvíle, kdy jsou finance vyčerpány a není již z čeho brát. To je případ mnoha týmů a jezdců zdaleka nejen z českého šampionátu. A právě v době té největší krize je potřeba konat. Tedy, buď činnosti zastavit, anebo provést radikální změny. Někdo volí to první, někdo zase to druhé. Pokud ale chceme, aby české okruhové závodění žilo i dále, musíme se vydat cestou druhou.
Vzpomínám si na nejslavnější časy Škoda Octavia cupu, kdy tento šampionát spolehlivě „dal do kapsy" všechny ostatní závody v Česku. Byl perfektně organizovaný, účastnilo se ho dostatek týmů i jezdců, mezi kterými panovala nejen skutečná rivalita, ale i přátelství, no a hlavně to nejdůležitější - měl za sebou tři obrovsky silné partnery. Fanoušci brázdili boxy, média se zajímala, sponzoři chtěli být vidět, prostě závodní svět se vším všudy (myslím si, že na české poměry šlo o naprosto jedinečný šampionát). Ale to už je dávno pryč.
Chtěl jsem tím jen ukázat dvě důležité věci. Tou první je skutečnost, že když závody nebudou podporovány firmami, které se chtějí prezentovat, jsou odsouzeny k záhubě. A ruku na srdce, kdo má dnes zájem se prezentovat na české okruhové scéně (samozřejmě myšleno trochu nadneseně). Pokud se však sežene generální partner, který nejenom že bude dávat, ale bude i dostávat, blýská se na lepší časy. Některé velké firmy totiž nevidí motorsport jen jako „pračku na peníze", ale i jako docela slušný marketingový nástroj. Je mi jasné, že se o tom moc dobře píše, ale už hůře provádí. Otázka generálního sponzora (či hlavních sponzorů) pro každý šampionát ale podle mě stojí za zmínku.
Druhou věcí je to, kdo by měl závody organizovat a jakou formu by vlastně měly mít. Mají být organizovány Autoklubem ČR jako doposud, či má organizaci převzít nějaký jiný promotér, kterého by Autoklub podporoval a zastřešoval (anebo ne)? Je současný stav, kdy se jede vytrvalostní závod na tři hodiny a sprintový závod ten správný? Složité otázky, které si ale zaslouží diskuzi.
Podle mého názoru jsou dvě možnosti. Buď dojde k dalšímu trvání Mezinárodního mistrovství ČR, ale ve změněné podobě, anebo se vytvoří šampionát zcela nový. Současný stav MMČR už dále nelze držet. Musí být předělán od základů - tj. od formy závodů, závodních tříd, motivace závodníků, medializace. Pokud Autoklub není schopen radikálních kroků, nezbude, než šampionát zrušit (a když nedojde ke zrušení „shora", dojde ke zrušení „zespoda", tedy od týmů, které se ho prostě nebudou účastnit). Pořádání závodů by pak mohl převzít promotér, tak jako třeba dříve Octavia cup. Pokud by takto vzniklý šampionát nebyl podporován Autoklubem, nebyl by sice vyhlašován Mistr ČR a nešlo by o oficiální české mistrovství, ale mnoho světových sérií se tímto směrem vydalo. Ale nevidím důvod, proč by Autoklub nemohl závody organizovat sám, či jejich organizaci předat někomu jiného a pouze je zastřešovat.
Ze Slovenska přišel skvělý, nevím však, zda v brzké době realizovatelný, nápad. Vytvořit šampionát V4 (tedy Visegrádké čtyřky spojující český, slovenský, maďarský a polský s tím, že každý by si vyhlašoval svého mistra republiky). Pokud by se autokluby jednotlivých zemí byly schopny dohodnout, je vytvoření šampionátu myslitelné. Dokonce i krásně představitelné. Každá země má vlastní okruh (či okruhy), celkem by šlo o trh s 65 miliony lidí, tedy dostatkem firem, médií atd. Konkurence by také určitě byla slušná. Pokud by šampionát dostal ten správný nádech, myslím si, že by mohl přitáhnout jak dostatek jezdců, tak dostatek sponzorů a diváků. ALE. To ale je v tom, jestli jsou jednotlivé autokluby schopny se dohodnout. Myslím, že je to běh na delší trať, a tak lépe než dělat ukvapená rozhodnutí a vytvářet neúplné šampionáty, by bylo projekt do detailu promyslet a naplánovat. Cesta je to však hodně, hodně dobrá.
Další věcí je forma závodů. Vyhovuje současný stav, tedy 3-hodinový vytrvalostní závod a sprint? Podle mě nikoliv. Celosvětové tendence jsou jasné. Zkracování závodů z důvodu větší atraktivnosti, vyrovnanosti a hlavně zeštíhlení nákladů. Dokázal bych si představit např. formát, kdy by se celý závodní víkend vešel do soboty a neděle (kvituji, že u nás už praktikovaný), v sobotu by se jely volné tréninky a kvalifikace a v neděli dopoledne kvalifikační závod (např. na 1 hodinu, anebo vyloženě sprint na 10 kol) a odpoledne hlavní závod (ať už 1 či 2-hodinový s výměnou jezdců). Pro týmy by to nebylo tak časově a finančně náročné a diváci by si přišli na své. Samozřejmě, závodní víkend vždy proložit doprovodnými závody (Octavia cup, formule, zahraniční závody) a zábavním programem pro diváky.
Neméně důležitou otázkou jsou jednotlivé třídy. Vydat se cestou absolutní volnosti, anebo omezovat? Cestou téměř absolutní volnosti jsme se dostali tam, kde jsme dnes. Takže je zapotřebí omezovat. Vytvořit maximálně tři třídy (např. nad 3500ccm, do 3 500ccm a do 2 000 ccm), zakázat vozy typu GT1, prototypy, DTM tak, aby nejsilnější kategorií byly vozy typu GT2 či obdobné (Porsche, Ferrari, Lamborghini, Ford, Corvette, atd.). Vše z jednoduchého důvodu - zlevnit provoz a zvýšit konkurenci.
Dotkl jsem se těch nejpalčivějších otázek. Existuje mnoho dalších, které musí být vyřešeny. Jedno je jasné. Změnu české (a slovenské) okruhové závodění potřebuje jako sůl. Držme Autoklubu palce, aby jí provedl co nejdříve a co nejúčinněji tak, aby se okruhové závodění dostalo na lepší úroveň, kterou si určitě zaslouží. A ještě něco. Děkuji našim východním bratrům (hlavně Mirovi Konopkovi), že se nebáli se svou kůží přijít na trh a otevřeně vyzývají ke změně. Ta jejich zlatá povaha je teď více než potřebná.
Jiří Janák