Autosportfoto

15. Rallye Monte-Carlo Historique - ČK motorsport úspěšně v cíli! - shrnutí

Poslední finálovou etapou letošního 15. ročníku Rallye Monte-Carlo Historique byla legendární „Noc dlouhých ohňů", vedoucí za hluboké tmy, osvětlené pouze rostoucím měsícem a přídavnými světlomety soutěžících automobilů, z Monaka zpět do Monaka. Téměř 250 kilometrů dlouhá trasa zahrnovala také tři měřené úseky pravidelnosti na známých rychlostních zkouškách Monte, mezi nimiž byly rovněž průjezdy průsmyky Col de Turini nebo Col de Braus.

Po krátkém, ale nezbytném, odpočinku po odpoledním dojezdu do Monaka i potřebných servisních úkonech tým ČK motorsport na své vozy obul nově „okované" zimní pneumatiky Vraník k velkému finále. V tuto chvíli měly posádky za sebou více než 3 600 kilometrů a hlavním mottem noci tedy bylo spatřit cílovou rampu na nábřeží Monte Carla. Proto nebyly v této etapě pro naše posádky, jedoucí ve složení Karel Mach a Honza Bláha s vozem Škoda 130 RS a Stanislav Kopt a Vlastimil Bidelnica se Škodou 1000 MB, výsledné časy nijak prioritní. Jak se nakonec ukázalo, tato noční etapa byla velmi těžká a zejména poslední měřený úsek Loda - Col de Braus rozhodoval také o celkovém vítězi letošního ročníku historického Monte.

A jak to viděla posádka Mach s Bláhou: „V poslední etapě jsme se těšili na průjezd přes průsmyk Col de Turini, kde panovala skvělá atmosféra a byla tam spousta diváků. Hodně to také klouzalo, nahoru na Col de Turini byl sníh, dolů pak zledovatělá silnice." Zajímavé také bylo, jak viděl povrch tratě jezdec a spolujezdec. Dle slov jezdce byl povrch z Col de Turini mokrý, ale spolujezdec Honza Bláha to viděl úplně jinak: „Karel si myslel, že jede na mokré silnici, ale já jsem to viděl úplně jinak. Povrch trati byl samozřejmě zledovatělý, ještě že jsme měli pneumatiky s hřeby, které nám hodně pomáhaly :-)."

Ještě drsnější byl ale průjezd posledním Regularity testem. Od startu se jelo na mokré silnici, ale dojíždělo se v hlubokých kolejích vyjetých ve sněhu, kdy střed vozovky byl uhlazený od ližin soutěžních automobilů. Navíc se tyto povrchy různě střídaly.

K poslednímu testu se váže také jedna zajímavá příhoda. „Na poslední „ertetě" jsme jeli slalom mezi chlupatými krávami, které se procházely na cestě. Chvílemi jsme si připadali, jako když projíždíme myčkou ...," s úsměvem dodává spolujezdec Honza Bláha. „Tři zatáčky před cílem posledního testu nás dojela, vyblikala a předjela i druhá posádka ČK motorsportu, ve složení Stanislav Kopt a Vlasta Bidelnica. Nechtěli jsme v závěru udělat nějakou hloupou chybu nebo poškodit auto a jeli jsme na jistotu dojetí do cíle. Kolem nás byly hluboké strže a propasti," dodává k závěru soutěže Karel Mach.

A tak nedlouho nad sobotním ránem projely obě naše posádky cílovou rampou 15. ročníku Rallye Monte-Carlo Historique. Karel Mach s Honzou Bláhou obsadili celkově 149. místo v absolutním pořadí se ztrátou 55 216 bodů na vítěze, Stanislav Kopt s Vlastou Bidelnicou byli nakonec klasifikováni na 186. místě se ztrátou 96 028 bodů. Mach s Bláhou absolvovali prakticky celou trasu soutěže a jejich vůz Škoda 130 RS až na drobné závady opět uspěl.

Celkovým vítězem se nakonec stal Belgičan Lareppe s vozem Opel Kadett GTE, který se od ideálního času odchýlil o pouhých 4 614 bodů. Do čela se probojoval ale až v závěrečné „ertetě", kde naopak po tři dny vedoucí Ital Sala s vozem Alpine Renault A310 klesl až na třetí příčku. Do cíle úspěšně dojela i třetí česká posádka ve startovním poli František Váhala a Petr Hanke na voze Mini Cooper, která obsadila celkově 103. místo.

Obě posádky týmu ČK motorsport tedy čekalo jen slavnostní sobotní vyhlášení výsledků 15. Rallye Monte-Carlo Historique s pořádnou oslavou. „Dokončili jsme celou soutěž, na výsledky nehledíme, protože jedeme jen podle tachometru. Ostatní posádky mají moderní techniku, která jim hlídá rychlostní průměr a odchylky od ideálního času na „ertetách". Bez těchto přístrojů na umístění v čele soutěže nelze dosáhnout," připomíná na závěr Karel Mach.

Luboš Šalát