Autosportfoto

Vladimír Starý

Persona, kterou odjakživa vnímám ve spojení s automobilovými závody a historickými vozy. Přesto díky jeho klidnému a skromnému vystupování o něm vím vlastně velmi málo. A jak jsem zjistila, nejsem sama. Muž s velkým přehledem a automobilovými závodními vědomostmi, zkušenostmi, vždy umí poradit, ví...

⭐️1. P. Starý, jaké je vlastně vaše povolání?

Vystudovaný chemický technolog textilu, potom novinář a teď se už dlouhá léta starám o česko-rakouskou společnost s hydraulikou…..trochu guláš.

⭐️2. Jak jste se dostal k motorismu? Kdy vás začaly lákat automobilové závody? Závodil jste i vy sám?

Začalo to nevinně. U televize. Jako dítě školou povinné jsem sledoval v rakouské televizi přenos závodu vozů Ford Escort Mexico z Zeltwegu. A to mě uchvátilo. V šestnácti jsem už stál coby pořadatel u trati Grand Prix Brno, o pár let později jsem sloužil v tiskovém středisku Velké ceny. A v osmdesátých letech první vlastní tým, byť pod hlavičkou Svazarmu. Ne, sám jsem nikdy nezávodil, bavila mě spíš organizační činnost.

⭐️3. Jste spjat s historickými závodními speciály. Nelákají vás ty soudobé?

Historici, to je nostalgie… Před dvaceti roky za mnou přišli kamarádi a ukecali mě. Koupili jsme starou formuli a začali závodit v historicích. Pro nově vzniklý tým SK Industrietechnik jsem měl dvě podmínky. Žádné technické podfuky a nebýt poslední. Od té doby jsme vždy obstáli při mnoha protestech a jezdci týmu vybojovali přes 20 titulů mistrů Evropy. Na moderní auta jsem tehdy nepomýšlel.

⭐️4. Dlouho jste trénoval a doprovázel na automobilových závodech svoji dceru. Byla velmi nadějná. Jaké to bylo ji trénovat?

Kamila byla vždy velmi učenlivá a naslouchala. Už v hobby-motokárách dokázala porážet zvučná jména. Začínala jako čtrnáctiletá, takže ve své době byla exotem. Nejlépe ji to šlo s formulovými vozy. A byla to legrace, když tehdy televize natáčela reportáž, jak formulová vicemistryně Evropy dělá zkoušky na řidičák v autoškole. Nicméně po deseti letech závodění ji život zavál jinam….

⭐️5. Pamatuji si vás jako sportovního komisaře. Co jste měl přesně na starosti?

Hodně jsem se věnoval bezpečnosti závodů. Až jsem s tím byl možná otravný. Jenže za ta léta kolem kopců jsem viděl tolik těžkých a tragických nehod….. a na tratích se pohybují jezdci mého týmu. O ně se bojím snad ještě víc než o ostatní. Stále ještě mám licenci sportovního komisaře, ale letos trošku v tomto směru odpočívám.

⭐️6. V současné době vás také registrujeme ve spojení s rakouskými jezdci. O jakou spolupráci přesně jde?

Za to můžou někteří čeští jezdci a jejich žabomyší války. Padli jsme si do noty s Ferdinandem Madrianem a po pár letech propojili naše týmy. Později jsme přivedli na kopce dvojici Sigrid a Christiana Ferstlovi a letos se k nám ještě tak trochu přidala rakouská legenda Felix Pailer. Tím jsem i víc přičichnul k moderním závoďákům. A co je důležité – i v Rakousku vedou někteří jezdci žabomyší války, ale tam můžu vždy předstírat, že jim nerozumím. Před třemi roky jsem také pomáhal rakouskému národnímu týmu na Masters ve Šternberku a byl z toho bronz. V Česku jsem si za to vysloužil (právě od žabomyších lidí) označení vlastizrádce a jiné přídomky. Na to jsem obzvlášť hrdý. Ukazuje to úroveň některých našich pseudosportovců. Nebo snad Nedvěd, Čech, Jágr a stovky dalších jsou také vlastizrádci?

⭐️7. Jaký typ, značku aut máte v oblibě?

Nejsem vyhraněný. Určitě jsem příznivec škodovek a na závodní dráze upřednostňuji formule a prototypy.

⭐️8. Když porovnáte závodní podmínky, atmosféru dob minulých a současných, v čem jsou rozdílné?

Dřív byla asi přátelštější atmosféra. Ovšem možná si to idealizujeme. V motorsportu vždy hrály velkou roli dva faktory. Finance a talent. To mnohdy nejde dohromady a ta propast se prohlubuje.

⭐️9. Můžeme očekávat někoho z vaší závodní stáje na startu Ústecké 21?

Určitě. V ME historiků budou startovat Vladimír Konicar, Jiří Kubíček a Petr Tykal, všichni držitelé titulů mistra Evropy. Interně jsme diskutovali i možnost startu rakouské části týmu. Jenže tato varianta se po havárii Felixe Pailera v Limanowé vzdálila. Ústeckou 21 nemůžeme vynechat, je to moje oblíbenkyně. A můj vztah k tomuto závodu ještě dříve znásobil ředitel Mirek Urban. Kdysi jsme se hodně škaredě pohádali. Potom skoro o půlnoci zazvonil telefon – prý si znovu důkladně prostudoval propozice vlastního závodu a uznal, že mám pravdu. Omluvil se. To jsem na závodech nikdy nikde nezažil. Vyjímečnost, na kterou se nezapomíná….

Připravila: Simona Moravcová