Autosportfoto

Tatra Loprais Team: Přes osm set koní a medailové ambice

Jen jeden jediný řidič kamionu dokázal vyhrát Rallye Dakar celkem šestkrát. Říká se mu proto Monsieur Dakar. Jmenuje se Karel Loprais, a přestože měl několik zajímavých nabídek, nikdy v legendárním pouštním maratónu nesoutěžil s ničím jiným než s Tatrou. Závodění ale musel po ročníku 2006 pověsit na hřebík kvůli zdravotním problémům. Jeho nástupcem se za volantem tatrovky stal synovec Aleš, který při své první řidičské účasti na Dakaru 2007 vybojoval bronzovou příčku. S čím vyrazí do ročníku 2009?



Ani tentokrát rodina Lopraisových nesází na nic jiného, než na značku Tatra. Dakarský speciál s označením 815 4×4 byl postaven pro Dakar 2008 zrušený kvůli hrozbě teroristických útoků v Africe. Proto bylo více času a možností zdokonalovat tuhle Tatru nejen při testování, ale také při několika závodech. Aleš Loprais je na výsledné dílo patřičně hrdý.

„Základy Tatra, nosná roura, polonápravy, koncepce Tatra. Troufnu si říct, že z té Top 20 máme opravdu nejsériovější kamion. Máme kabinu Tatra, převodovku Tatra, je to tolik sériových věcí, že je až kupodivu, že to všechno vydrží. Co máme vychytané je samozřejmě motor, chlazení, jiné speciálně upravené tlumiče a je snížená váha. Takové ty běžné věci, co k závodnímu autu patří. Ale koncepce je už po desetiletí Tatra a funguje to skvěle.“

Na vývoj nové tatrovky dohlíží také strýc Karel, který i tentokrát bude řídit novinářský vůz Loprais týmu. Určitě i jeho těší, že kamión pro Dakar 2009 se o něco přiblížil konkurenci, která má na zdokonalování svých vozů mnohem víc peněz.
                                                                                                                                                                                                    
„Tím, že jsme zvýšili kroutící moment na 3 600 N.m. a výkon na 860 koní, tak se s autem rozjíždíme na druhý stupeň a jednička nemá smysl. Malá dva gumuje, velká dva gumuje, malá tři gumuje, velká tři gumuje. Už bychom téměř potřebovali kontrolu trakce, což je samozřejmě nesmyl, ale už tak je to auto výkonné.“

Tím gumováním myslí Aleš Loprais prokluz kol při akceleraci. A to závodní Tatra s motorem o objemu skoro 16 litrů váží devět tun a do její nádrže se vejde 900 litrů nafty. Přesto se její zrychlení dá přirovnat ke hbitému osobnímu autu.

„Jsme teď nově téměř na jedenácti sekundách, resp. něco mezi jedenácti a dvánácti, podle toho, jak se mi to tam podaří naskládat a jaký je povrch. To už jsou hodnoty, které se blíži konkurenčnímu Kamazu nebo MAN-u, ale musím podotknout, že ta auta mají jenom znak té dané značky, nejsou to tak sériové vozy, jako Tatra."

Aleš Loprais si pro jihoamerický Dakar vybral nového navigátora Vojtěcha Štajfa známého jako pilota Subaru z domácího šampionátu v rallye. Třetím do party bude v kabině Tatry Milan Holáň. Všichni už se na nové dakarské podmínky v Argentině a Chile těší.
                                                                                               

„Bude to devět etap v Argentině a šest v Chille. Čeká nás poušť Atacama – nejsušší místo na zemi, moc ho neznáme, těžko ho s něčím porovnávat, možná se Saharou, nebo kdoví s čím. Uvidíme. Každopádně nás čekají zajímavé přejezdy v horách, to je věc, která je také nová, takže uvidíme, jak se budou chovat turba a motory.“

Aleš Loprais si ale prý i v Jižní Americe na klasický africký Dakar nejednou vzpomene.

„Mě rozhodně budou chybět africké děti, africké tváře a věčně smějící se místní domorodci, kteří třeba nic nemají, ale radují se z mála. To v Jižní Americe tolik nebude, i když věřím, že to je nádherná a krásná země. Ale rozhodně bohatší.“

Zdroj: Jan Říha, Motožurnál (Český rozhlas)
Foto: Loprais Tatra Team