Autosportfoto

Přestupní přestupný rok 2024 Budila a Vejvody

Letošní kalendář má 366 dní, z nichž mnohé byly pro Stanislava Budila a Petra Vejvodu spjaty s motorsportem. Ne vždy šlo jen o najížděné závodní kilometry a ne vždy se dostavily jen zážitky pozitivní, sezóna to ale byla velmi pestrá…

Po úspěšné a náročné sezóně 2023, ve které Stanislav Budil s Petrem Vejvodou projezdili velkou část Evropy a vybojovali třetí příčku v evropském šampionátu historických vozů divize 2, bylo pro rok 2024 naplánováno mírné zvolnění tempa. Štětkovický pilot doplnil domácí garáž o Toyotu GT86 CS-R3 a začal díky tomu plánovat i starty v kategorii soudobých vozů. Úvod roku ale obstaralo Středomoří. „Už tradičně jsme se v lednu v roli diváků vydali okouknout světové hvězdy na Rallye Monte Carlo, o to víc jsme se pak těšili na náš březnový start ve Španělsku, kde mají rychlostní zkoušky maličko obdobný charakter,“ vzpomíná Budil a dále vysvětluje: „Po roce jsme se totiž plánovali vrátit s naším historickým BMW 2002ti na historické Rally Costa Brava, kde jsme před rokem zahájili naši evropskou misi. Jak si ale možná vzpomenete, skončilo to letos ještě méně úspěšně než vloni a porucha motoru nás nepustila do cíle. Poté následoval další start s bavorákem, doma v Klatovech. Tamní soutěžní víkend byl z mnoha důvodů smutný a nešťastný, nám ale těžké povětrnostní podmínky svědčily a vybojovali jsme naše první vítězství v rámci evropského šampionátu – to však bylo s ohledem na zkrácení soutěže oceněno pouze poloviční porcí bodů. Náš třetí evropský start se pak odehrál v červenci v Rakousku, a protože tam jsme havarovali a bavoráku hodně ublížili, bylo o dalším směřování sezóny vlastně rozhodnuto.“

Abychom byli přesní, částečně rozhodnuto bylo ale už předem. Jak jsme již zmínili, výzvou letošní sezóny byla příprava nového týmového vozu Toyota GT86 CS-R3, tedy relativně moderního stroje klasické koncepce, který v českém šampionátu patři do silně obsazené třídy RC4-I. Prvního startu se japonský stroj dočkal v červnu a po smolném vystoupení na Rallye Weiz bylo jasné, že ve zbytku sezóny už historická bavorská technika k dispozici nebude. A tak nastal čas druhého týmového vozu. Přiznejme ale, že starty s toyotou jsou sice zajímavým oživením startovního pole, potíže s její technikou však dosud převažují nad radostí posádky z jízdy. „Poprvé jsme auto vyzkoušeli na jedné etapě Radouňské rally a už tam nás trochu pozlobilo. Na přejezdech mezi zkouškami se samo přepínalo do nouzového režimu, ale ještě to nebylo fatální. Bohužel stejný problém se pak projevil i na Rally Příbram, kde pak auto na erzetě jednou dokonce odmítlo poslušnost a diváci nás museli roztlačit. Na Pačejově zaneprázdněného Petra vystřídal Aleš Vovsík, ten se ale ani pořádně nesvezl. Přestože jsme mezi soutěžemi na autě udělali hodně práce, na jihozápadě Čech vždy řeklo dost hned po první erzetě každé z etap. Každý, kdo nás zná, ten ví, že jsme velcí bojovníci a takovýto stav věcí nás pořádně straší v hlavách celého týmu. Na Pražský Rallysprint jsme se tedy vydali až poté, když jsme byli přesvědčeni, že jsme onen problém s elektronikou vyřešili a konečně se svezeme. Na sedadlo spolujezdce se vrátil Petr Vejvoda a věděli jsme, že kromě motoru už máme zrepasováno na autě už úplně všechno. Nemnoho pražských ostrých kilometrů měl motor vydržet, ale… No kdo byl už na úvodní erzetě, ten ví, že nevydržel. Zatímco naši soupeři si kouřové efekty pro diváky schovali až na závěrečný epilog, my propálili píst a do kouřové clony jsme se zahalili už na RZ Cementárna,“ popisuje půlroční trápení s japonskou technikou Stanislav Budil.

Středočeský tým se ale nikdy nevzdává, a zmíněné potíže jsou pro něj především velkou výzvou. Pořízená technika byla asi tak trochu pastičkou, nicméně v plánu je do začátku nadcházející sezóny z ní udělat kvalitní a spolehlivé sportovní nářadí a absolvovat s ní kompletní Mistrovství České republiky v rally 2025. Změnou nicméně bude i složení posádky: „Petr Vejvoda se rozhodl od soutěží si na čas odpočinout a já mu chci tímto moc poděkovat za dosavadních dvanáct sezón, které absolvoval po mém boku. Příští rok (aspoň v jeho úvodu) budeme zkoušet štěstí s Romanem Maryškou, který nám pomáhal v roli mechanika a závodnické ostruhy dosud sbíral například po boku Petra Michálka či Jana Freie,“ vysvětluje Budil.

Chybí vám v naší zprávě ještě zmínka o současnosti či budoucnosti tolik úspěšného bělomodrého BMW 2002ti a bojíte se o jeho zdravotní stav? Bát se nemusíte! Bavorák postupně prodělává léčbu a v průběhu příštího roku by se opět měl stát provozuschopným. I on si však potřebuje odpočinout, aby třeba už do sezóny 2026 opět mohl vyrazit v plné síle. A kam to bude? „V Evropě je třeba i pár krásných šotolinových soutěží, kde jsme s ním ještě nebyli,“ zasnil se středočeský pilot a my se tak máme nač těšit. Celý tým tímto zároveň děkuje všem svým fanouškům i partnerům za přízeň v roce 2024 a přeje příjemné prožití Vánočních svátků a též úspěšný vstup do roku nového!

Karel Špaček, media team