Autosportfoto

Superkart, aneb kam zmizely velké a super rychlé motokáry…

Kromě normálních motokárových závodů, byly v minulosti také k vidění závody rychlých superkartů na normálních automobilových okruzích. Trochu si je připomeneme, ať už jako mistrovství Evropy, nebo také jako úspěch českých barev v tomto seriálu.

Jistě se zeptáte, jaký rozdíl spatříme v superkartu vůči normální motokáře? Rozdíly tam jsou a my se na ně podíváme.

První rozdíl nalezneme v plně aerodynamickém bodykitu. Mají však i delší rozvor (1130 mm) a závodí se s nimi vesměs na běžných okruzích delších, jak 1500 m. Pohonnou jednotku tvoří vesměs dvoudobé motory o objemu 250ccm, Dvouválcové a nebo jednoválcové vodou chlazené speciální superkartové motory, vybavené šestistupňovou manuální převodovkou. Pneumatiky se používají jiné, než na běžných motokárách. Jsou namontované na větších discích o velikosti 6 palců a jsou také o dost širší. Z nuly na sto dokáže tento rychlý Superkart upalovat stejně rychle jako normální motokára, a to je zhruba za 3 sekundy, ale její nejvyšší rychlost se však pohybuje až 260 km/h. To podle profilu závodního okruhu. Výkon dvouválcového motoru superkartů se pohybuje na hranici 100 PS při 14 300 ot/min. Váha superkartu s nápněmi je kolem 148 kg.

V Evropě se konaly závody superkartů pod hlavičkoumezinárodní organizace  CIK FIA. Dokonce se v minulosti jezdilo i mistrovství světa, naposledy to bylo v roce 1995. Prvním mistrem světa v roce 1983 se stal Brit Martin Hines a posledním v roce 1995 opět Brit Roberts Trevor. V letech 2002-2019 se konalo oficiální mistrovství Evropy, přičemž v letech 2002-2003 se závodilo ve dvou kategoriích - jednoválců a dvouválců. V kategorii jednoválců získal první titul Andrew Agnew na podvozku Anderson a motoru Rotax a druhé místo v Evropě si vyjezdil český motokárista Michal Barták. Druhým a posledním šampionem byl pak Němec Michael Sadurski na podvozku PVP a motoru Gas Gas. Prvním šampionem Evropy ve dvouválcových  superkartech se stal v roce 2002 Brit Martin Hines s podvozkem Zipkart a motorem Rotax.

V šampionátu se začaly postupem času objevovat podvozky české provenience se značkou MS Kart.Pod touto značkou se skrývá jméno úspěšného českého motokáristy Milana Šimáka z Prachatic. Němec Peter Elkmann, jako tovární jezdec MS Kartu,  s ním dosáhl na vítězství v evropském poháru v roce 2008. V roce 2013 jsme se poprvé radovali z českého pódiového umístění, a to třetího místa Adama Kouta, a to také na podvozku MS Kart a s italským motorem DEA. Po druhém místě v roce 2014 přišla zlatá éra českého závodníka Adama Kouta a v letech 2015-2016 ME Superkartů vyhrál. Pak následovaly ještě u Adama Kouta dvě druhá místa v letech 2017 a 2018. Šampionát ME skončil rokem 2019, kdy jeho posledním šampionem byl dekorován Peter Elkmann na podvozku Anderson a s českým motorem VM, který tím završil sérii tří po sobě jdoucích titulů mistra Evropy superkartů.

Němec Peter Elkmann ale nepřestal být rychlým motokárám věrný. Postavil se svým otcem speciální “motokáru” Performer 1000 a tak jakoby založil novou “motokárovou” kategorii,  kterou mohou čeští diváci vidět i v ČR v závodech Carboniacupu, kde pravidelně tyto stroje pilotuje Rakušan Ameseder, Němec Hentschel, nebo další Němec Kahnt, který startuje na podobném stroji Pacemaker. Tyto zvláštní “motokáry” jsou osazené motory Suzuky GSX - R 1000 K5/K7 o výkonu kolem 180 PS.