Autosportfoto

Interserie byla v Mostě více, než F1

Od roku 1979 byla hostem autodromu v Mostě, v té době tedy ještě na staré trati pod nádražím, od roku 1983 pak zavítala na nově zbudovaný autodrom, řeč je o Interserie Coupé pod patronací FIA, která znamenala nejen silné vozy v tehdejší ČSSR, ale také hodně známé tváře pozdějších vítězů.

Některé tváře slavné Interserie znal později celý svět, v té době poplatné tehdejšímu režimu přijelo do Mostu dá se říci to nejlepší, co vůbec mohlo. Ale i tak se zapojilo české závodní pole.

Výsypka dolu Vrbenský, na které autodrom vyrostl, nebyla nikterak útulná jako dnes, tam kde vybudovaly Báňské stavby Most okruh, byla navežená hlušina z dolu a v počátcích autodromu pak pamětníci budou vzpomínat na i na depo závodních strojů z trubkových konstrukcí a otevřené, z diváckých svahů mohli fanoušci rychlé techniky vidět dalekohledem až do kuchyně závodních mistrů volantu. Přístupná veřejnosti byla i místa, kam se dneska nedostaneme, tedy až za vracák, kde oko dohlédlo celou technickou pasáž.

V té době nebyly výjimkou stotisícové návštěvy na svazích, protože o tribunách se z počátku divákům mohlo jen zdát. Atmosféru stotisícových návštěv už dneska jen vzpomínáme, ale nikoho tenkrát nepřekvapilo třeba parkování u nádraží a pěší procházka ve štrůdlu německých fanoušků motorsportu, v tehdejším slangu řečeno enderáckých kaluvajtů. Občerstvit jste se mohli, ale museli jste obětovat část nějakého zajímavého závodu, neb nebylo jednoduché se svahem doslova a do písmene prodrat nahoru a po závodech bývaly velké fronty, takže po těch zkušenostech nosili návštěvníci kromě židliček na sezení, ještě další tašky s řízky a pitím a chodilo se jen pro pivo. Kromě toho němečtí kaluvajti z endéer měli svá místa mnohdy opevněná zahrádkou, aby jim tam nikdo nelezl. Obyvatelé přilehlých zahrad a domů si taktéž přišli na své a nápisy Zimmer Frei hovořily jasnou řečí cizího kraje, zahrady lemovaly karavany a v ampliónu se ozýval hlas něměckého hlasatele, jenž jména českých jezdců vesele komolil.

Z českých průkopníků vzpomeňme na Mirana Velkoborského s vozy MTX 2-01, který jezdil už v zahraničí, než Interserie přijela poprvé do Mostu v roce 1977 a o rok později už s vozem MTX 2-03. Slovenský jezdec Vladimír Lednár se s dalším MTX 2-03 skupiny B6 do Mostu na nový okruh přihlásil, závod však neabsolvoval.

Vraťme se na okruh do Mostu pod nádražím, kde ve své české premiéře zvítězil Němec Norbert Przybila na TOY 302 BMW, v poli jezdců se objevil například Jan van Straaten z Nizozemí s Lolou T292 Ford, nebo Harald Grohs s URD 679 BMW, tyto dvě značky motorů udávaly směr a kupředu pomalu vystrkovala rohy značka Porsche, nejúspěšněji ji reprezentoval Karl Langjahr s Tecno Eigenbau Porsche. Tento rok se na jiných autodromech objevil i Rolf Stommelen, Ruedi Jauslin, nebo Marc Surer. Premiéra na novém autodromu Most se konala 14.8. 1983 a přilákala opravdu známá jména a pěkné vozy, sám jsem toho byl přítomen jako šestiletý kluk. První jízdu vyhrál tento týden zesnulý Walter Lechner z Rakouska, jeden z dlouholetých jezdců a také vítězů Interserie, jeho vůz měl značku March 821 Ford Can-Am, tedy vůz specifikace populární zámořské série. Druhou jízdu vyhrál neméně známý jezdec Walter Brunn ze Švýcarska s Porsche 956 skupiny C, která zrovna nabírala obrátky. Ovšem stupně vítězů okupovala i squadra závodníků z Francie a třetím a druhým místem celkově si zasloužil pozornost vítěz druhé divize Jean Philippe Grand s Lolou T298 BMW. Tento rok si přijeli do Interserie zazávodit i Bob Wollek s Porsche 956, Klaus Ludwig se Zakspeed C1/4 Ford Turbo nebo John Winter s Porsche 956. V roce 1984 vítězí na Zelltwegu Zakspeed C1/8 pro změnu další známý jezdec Klaus Niedzwiedz, před Walterem Lechnerem s Williamsem FW07C Ford Can Am, ano byla to okapotovaná formule 1. Zajímavý vůz pak představil Kees Kroesemeijer z Nizozemska na Porsche CK5 stáje Kremer. V roce 1984 vstupuje také na scénu Interserie také Karl Heinz Becker s vozem Lola T600 BMW, tedy jezdec, kterého viděli diváci při Formula Maxx v Mostě i letos. S Beckerem si pozávodil i Gerhard Berger z Rakouska s URD, nebo Frank Jelinski s Gebhardem. Při Interserii v Erdingu si vyjede druhé místo Švýcar Ruedi Jauslin s další okapotovanou F1, tedy Ensignem Ford Can-Am a Miroslav Adámek tu startuje s Gebhardem JC842 BMW, do Mostu však nepřijede. Na bedně slaví tento rok v Mostě Niedzwiedz dvakrát, před Pescarolem a Merlem s Porsche 956, čtvrtý končí v jedné rozjížďce Mauro Nesti z Itálie na Osella PA9. Přelomový rok můžeme označit 1985, kde měla Interserie hned deset závodních víkendů, včetně Mostu. Zvítězí v Mostě Ital Paolo Barilla s Porsche 956B a náš Miroslav Adámek s Gebhardem 843 BMW končí 9. celkově a poráží i Jauslina s F1 Ensign. Jména Konrad, Stuck, Mass nebo Hasenbichler, co se v tomto roce proháněli po okruzích netřeba dlouho představovat. Marc Surer pak při posledním klání Interserie na Hockenheimu představí druhým místem novinku Kremer Racing Porsche 962C. V roce 1986 osedlá Miroslav Adámek okapotovanou F1 Williams FW07C Can Am při domácím klání v Mostě, a před ním končí taková jména jako Danny Ongais, Klaus Ludwig, John Winter alias Luis Krages, nebo Walter Lechner. Ludwig mohl zvítězit dvakrát, ale jeho ohnivá show na cílové rovince zůstala v hlavách tehdejších diváků dodnes.

Ročník 1987 nese jméno vítěze Volkera Weidlera na SAT Kremer Porsche 962C a Miroslav Adámek s HSS Audi turbo končí 13. a 10. v celkovém pořadí Interserie v Mostě. V roce 1988 už tolik štěstí nemá a ani jednu jízdu bohužel doma nedokončí, vítězí zde Jochen Dauer a Rolf Götz a maďarské barvy hájí Deszö Kiss, ve stejné stáji jako Adámek. O rok později pak Adámek druhou jízdu končí celkově na čtvrté příčce, když před jeho HSS Audi turbo dojedou vozy Fouchého, Dauera a Götze, tedy bere druhé místo ve své divizi. Ani v roce 1990 se doma bohužel nepodaří dokončit ani jednu jízdu, i když by sám jezdec velmi chtěl. Dvakrát zde zvítězí Bernd Schneider s Porsche 962CK6. V jednadevadesátém kraluje Mostu opět Bernd Schneider, před Cougarem Francouze Lionela Roberta. Adámek dokončí jednu z rozjížděk ve druhé divizi na 3. místě a poráží i Švýcara Affentragera s March 842 BMW.

Rok 1992 vítězí v Mostě Manuel Reuter s Kremer Porsche CK7 Spyder, Adámek si odváží opět s HSS Audi turbo druhé místo v divizi II. Objevuje se Švéd Rajamäki nebo Kanaďan Stirling v týmu s Klsasem Zwartem. 1993 vítězí na severočeské dráze Giovanni Lavaggi, před Tomasem Saldanou ze Španělska, tedy souboj dvou CK7 Spyderů Porsche. Startují tu i Cor Euser nebo Ranieri Randaccio se značkou Spice, či Fredy Lienhard ze Švýcarska.

Rok 1994 vyhraje v Mostě James Taylor s Jordan 191 F1 Ford, před Randacciem s Fondmetalem FG-01 Ford F1 Can-Am a bronz odváží Carl Rosenblad ze Švédska na Footwork FA11 Judd Can Am. Tedy okapotované F1 se vrací. Rok 1995 znamená rozdělení do tří divizí nad 3500, do 3500 a sportovní vozy. V Mostě vítězí Frederic Careca s HSB Buick Turbo Indycar, divizi 2 Walter Lechner s Horag Lola Audi Turbo a divizi třetí si rozdělí Helmut Bross se Spice a Robbie Stirling s Lola Judd V10 C1. Devadesátý šestý značí návrat ke dvěma divizím, vítězí Stirling a Careca, ale vrací se také do kokpitu domácí Miroslav Adámek s vozem Argo JM19 Ford a dvěma druhými místy v divizi II si připomíná slavné časy Interserie. Měl ho porazit Markus Hotz s Ferrari 333 SP, ovšem technika byla tentokrát proti. Becker nestačí s Minardi M190 ani na Stirlinga a předvede zde hrůzostrašnou havárii, ovšem další roky jede, jako by se nic nestalo a závodí dodnes. Devadesátý sedmý rok, aneb to co si nikdo nepřál, odjely se jen 4 závody, v Mostě vítězí Careca s Indycarem a ve druhé divizi Joachim Ryschka s March Audi Turbo. Po maďarském klání konec sezóny a možný konec celého seriálu byl nasnadě. Nedostatečný počet jezdců a stárnoucí technika zapříčili předčasný konec sezóny Interserie. V 98 roce se Interserie zkusí nadechnout a spojit síly s Austria Sport Car Challenge a odjet společné závody, v Mostě Interserii vítězí Josef Neuhauser z Rakouska s F1 Minardi, z českých jezdců bojují Jaroslav Vorel a Vlasto Matouš s PRC. Šest jezdců v cíli na Hungaroringu opět nevěstí nic dobrého, i když mezi nimi byl i Laszlo Szasz s Reynardem Zytek Judd.

Nová koncepce roku 1999 přináší do Interserie dosud nemožné, neboli start formulí do 2000ccm a Interserie se mění na soukromé závody, bez patronace FIA. Klass Zwart zde vítězí s Arrowsem Judd F1, před Neuhauserem a Beckerem. Jaromír Zdražil si odváží poháry z první divize a druhou bere zase Vlasto Matouš s PRC Alfa Romeo. Ročník 2000 přiveze Interserii dokonce dvakrát do Mostu, oba dvojzávody vyhraje Neuhauser s Minardi M190 Ford, když mu nestačí ani Stirling s Lolou Judd C1, ani Becker s dalším Minardi M195. 2001 se objevuje poprvé pozdější rekordman Peter Milavec s Opel Lotus a také vrchaři Marcel Steiner a Christian Hauser, vítězí zde opět Neuhauser, který také drží rekord dráhy autodromu Most. V roce 2002 v Brně vítězí Walter Leigeb s Fadewa F1 Cosworth, v Mostě pro změnu celkově dvakrát vítězí Hanuš Lím s Dallarou Opel F3 a druhý společný závod s SCC působí velmi hezky, i zde zvítězí Hanuš Lím a druhou jízdu Interserie pak Peter Milavec na voze Lola F3000 Audi Turbo. Interserie stále častěji bojuje s nedostatkem jezdců, prototypy už zde prakticky nepotkáváme, jen ojediněle. Svou dávnou koncepci ztrácí a pokračuje mlhavými snahami získávat jezdce jiných seriálů až se potichu vytratí nadobro. Takový konec si asi kdysi slavná Interserie promotérů Gopperta a Dudichuma nezasloužila, ale kdo ví, třeba se někdo slavnou značku závodních tratí pokusí ještě obnovit. Ještě dodejme, že prvního ročníku Interserie v roce 1970 se zúčastnili také Niky Lauda, Helmut Kelleners, Willy Klauhsen, Gérard Larrousse, Leo Kinnunnen, Jürgen Neuhaus, nebo Gianpiero Moretti.

Vláďa Rožánek, zdroj dat: World Sports Racing Prototypes